SNČJ
aplaus m. (aplaus, aplauz, ablauz)
1 potlesk: liďi se mohli utleskať, takowej aplaus tam dlouho nebude Železnobrodsko; mňel velikej aplaus Husinec PT; aplaus Jablunkov FM 2 úspěch: má f tom ablaus Lužany PM (Zelené) 3 nejvyšší stupeň celkového prospěchu ve škole, stanovený klasifikačním řádem, vyznamenání: študoval pořát s aplausem, a co s toho má? Husinec PT
PSJČ; SSJČ
Kn