betlemák m. (betlemák, betlémák)
1 figurka do betléma: Pelnařové s Újezda bili šikovňí řezbáři, jejih betlemáci i hoďini s kukačkou ješťe máme Mrákov DO; betlemák Jilemnice SM 2 podomní zpěvák s betlémem, koledník: na Šťedrej den si dali betlémáci dicki ráno sloužid mši a ťím to zakončili a na celej rog mňeli zase pokoj Příbram PB 3 stavitel betlémů: jako každej betlemák si při stajeňi figureg hrál Držkov JN 4 expr. špatný člověk, ničema: že s ťím betlemákem mluvíš! Chýnov TA
● kouká jako betlemák Náchodsko – hloupě; choďit jako podlepenej betlemák Zásada JN – vrávoravě
→  betlemáček m. (betlémáček) dem. k 1: betlémáček Železnobrodsko
PSJČ; SSJČ
Hb