brigádník m. (brigádňík, brigáňňík, brigádňik, brygadňik)
1 účastník dobrovolné, společensky prospěšné práce: a moc-li se sešlo brigáňňiku ve si? Loužnice JN 2 sezonní pracovník: me hu nás sme brigádňike nepotřebovali, uďelali sme si vo žňich práce sami, stačəli sme Nové Syrovice TR; brigádňík Potštejn RK, Humpolec PE; brygadňik Jablunkov FM
→  brigádnice f. (brigáňňice, brigádňica) přechýl.: brigáňňice zametali po nási Loužnice JN; já sem ďełała v drušstvje, co brigádňica sem tam była Loukov KM; brigádňica Nové Syrovice TR
PSJČ; SSJČ
Či