ctnost f. (ctnost, cnost, cnosť, cnošč)
1 kladná mravní vlastnost společensky oceňovaná: dbá na křesťanské cnosťi Kelečsko; cnosť Křivoklát RA, Boskovicko; cnošč Jablunkov FM 2 dobrá vlastnost vůbec: mňel cnosťi při skronosťi a mravi žání Kladsko; má fšechni cnosťe Chodsko; kúň má ctnosťi Vlkoš HO; cnosťi Světlá pod Ještědem LB 3 schopnost něco vykonat, moc, síla: ten proutek má čaronou cnost Kladsko 4 expr. nepřístojný čin, neplecha: ti cnosťi vipsala, kerí s ňí chťel viváďet Kladsko
● prase má cnosť Heraltice TR – je tlusté
PSJČ; SSJČ
Ko