SNČJ
cubr m. (cubr)
1 velká dřevěná nádoba se dvěma uchy, džber: f syňi stał cubr s čystu vodu Starý Jičín NJ; cubr Slezsko 2 horn. okovaná bedna na vytahování uhlí, hlušiny a vody z dolu: dříf se tahalo uhlí ze šachti rumpálem f cubrech Libušín KL; za starejch času se vitahovalo uhli a to fšecko vostatňi ze šachti f cubru Kladno KL
Ko