SNČJ
bezbožný adj. (bezbožnej, bezbožné, bezbožny)
1 nevěřící v Boha: Mařena néňi bezbožná, vona jenom nemá ráda panáčk Lipová PV (Hrochov); bezbožnej človjek Pacov PE; bezbožné Boskovice BK; bezbožna hospodyň Štrambersko 2 nestydatý, nemravný: bezbožnej chlapče, co si to zasejk panu učitelovji provet, moc se zlobjil Dolní Třebonín CK; jacýsy bezbožňí liďi vykradli kosteł ve Lhoťe Kelečsko
→  bezbožně adv. (bezbožňe) k 1: ten neznaboh młuvił bezbožňe o Pánu Bohu Kelečsko
PSJČ; SSJČ
Hb