betlém m. (betlém, betlem, betlehem)
1 čes, mor plastické zobrazení Kristova narození; jesličky: před Jéžiškem postavili betlem Lípa nad Orlicí RK; starej Huledz ďelal i betlemi Žinkovy PM; jak se to rozrústalo, prvňe mňel ďedečeg betlém jenom nat postelí Třešť JI; jenom do Třé králu bde betlém Litovelsko; o Vánocách sa stavja betlém Jankovice KM; fčéra nám taťinek postavił betlém a ten bude stáď až do Třech králou Kelečsko; betlem viřezávanej, pohiblivej, papírovej, hejbavej Vysoké nad Jizerou SM; betlehem Chodsko; papírovej betlém Třešť JI; betlém Konice PV; ◘ ne, mi doma takowej choďici betlém nemáme, to jen u Šorku se na ňej ďeťi choďej koukať Radčice JN – pohyblivý 2 postel vysoko vystlaná peřinami: betlém Hodonín HO
● jit voprášid betlém Zásada JN – jít na zálety; hraje s ňim betlem Lípa ned Orlicí RK – přetvařuje se
→  betlémek m. (betlémek) dem.: lepival zm betlémek z papiró Lipová PV (Hrochov)
PSJČ; SSJČ; SPJČ (BETLÉM); SPJMS (BETLÉM); SPJMS (BETLÉMEK)
Hb