cokna f. (cokna, cokňa)
1 ozdobný zoubek a u krajky, na šatech: mňela límec a na tom cokni Praha PH; cokna Jičín JC, Nové Strašecí RA, Příbram PB b hrnč. na okraji předmětu: cokna se ďelala tak, že se vokraj kolem dokola drobet vihrnoul ven a potom se řadou ešťe ten vokraj promačkával víc Přeštice PM 2 sklář. forma a sloužící k tvarování zoubkovaného okraje: to ale hlavňe ta cokňa, gde były ty vzory takové moc výrazné, husté a hłyboké Valašské Meziříčí VS b ◘ nezavírací, do níž sklo pouze dosedne a do skla se obtiskne vzor: kułatá cokňa Karolinka VS c ◘ zavírací, která má po bocích ramena se vzory, sklo je obemknuté ze všech stran: zavíracý cokňa Valašské Meziříčí VS
→  coknička f. (cokňička) dem. k 1a: cokňička Říčany PY   cokýnka f. (cokinka) dem. k 1a: cokinki okolo límce Humpolec PE
PSJČ; SSJČ
Př