cucík m. (cucík, c’uc’ik)
1 dětské šidítko; dudlík: fšecko se to řechtalo, von se tam čachtal f peřiňe, v jední ruce cucík a v druhí párek Křečovice BN; dát cucík Lužany PM (Zelené); cucík Vlčí PM 2 mládě dosud sající mateřské mléko, neodstavené mládě: ňeic’ tam, Antonku, bo c’e c’uc’ig uhryjze Baborów POLSKO 3 mléčný zub: otvuž gabu, Antonku, obezdžym, eli juž mauš c’uc’iky Baborów POLSKO
ČJA 1, 26 (šidítko)
Ko