SNČJ
brkat nedok. (brkat, brkat se, brkať, bŕkat, bŕkať, brgat, brgať, blkat)
1 klopýtat: rači si pospješme, ať pak nebrkáme ťim lesem Nová Ves u Chotěboře HB; nohe mi už brkaji Nové Syrovice TR; bila tma, a tož brkál o každé kameň Slavkovsko-Bučovicko; brkat Hrušová UO; bŕkat Břeclavsko 2 zejm. vm splašeně pobíhat nebo poletovat, narážet: komári brkaj do voči Paseky nad Jizerou SM; chiťili sme vrapca a ten bŕkáł s kúta do kúta Blatnička HO; slépki bŕkajú jedna přez druhú Kněžpole UH; vłaštofky bŕčú, bude pršeť Velké Karlovice VS; naše slépky bŕčú přes płot, mosýme jim přystřyhnúť křýdła Vsetínsko 3 prudce házet, vrhat: bŕkali kaméňí z voza Blatnice pod Svatým Antonínkem HO; bŕkál fšeckém, co mu přišlo pod ruku Kněžpole UH; bŕkáł hábama po izbje Vsetínsko; bŕkat Kostelany nad Moravou UH, Ostrožská Nová Ves UH (Chylice) 4 šťouchat, strkat: nebŕkaj! Uherskohradišťsko; brkať Frenštát pod Radhoštěm NJ 5 utrhovat se: brkáł na ňeho vých. Morava; roba na mja ňemłuvi, enem brka Březová OP (Leskovec); bŕkať Valašsko 6 ozývat se, mukat: bť ťicho, haňi nebrké Vanovice BK 7 též neos. zejm. mor vypouštět hrdlem žaludeční plyny, říhat: vecóďil celó sudufko a ďivil se, že pag brká Bořitov BK; to se mňe dneska po tem huzením brká Slavkovsko-Bučovicko; jš se mňe po té klechtance brká Malé Hradisko PV; nale, to sa ňe furd brká Suchov HO; blkat Blatnička HO; brkat Hluk UH; brkať Starý Jičín NJ; brgat Uherskohradiš´tsko, Zádveřice-Raková ZL; brgať Frenštátsko
● bŕká jag nejakí ožrała Blatnička HO; ti slépki dnez bŕkajú jag ďivoké Velká nad Veličkou HO
PSJČ; SSJČ
Či