cikáně n. (cikáňe, cgáňe, cigáňa, cygaňa)
1 cikánské dítě: cikáňe Vysoké nad Jizerou SM; cgáňe Uhřice BK; cigáňa Mistřice UH, Luhačovicko; cygaňa Štítina OP; ▲ cikáňata baňata visrali se na vrata Karlovice SM (Svatoňovice), cikáňata havrata vilezli nám na vrata Nemyslovice MB – posměšné volání 2 expr. dítě vůbec, zprav. snědé, tmavovlasé nebo neupravené: gde jen to černí cikáňe sebrala? Vysoké nad Jizerou SM; vona si sehnala ňákí to cikáňe, abi nemušela stád dlouho ve fronťe Kladno KL; ti cikáňe, ti smráďe nedobrí Volduchy RO; cikáňe Nové Strašecí RA
● ďeťí jak cikáňat Mrákov DO – mnoho
→  cikáňátko n. (cikáňátko) 1 expr. dem. k 1: za vozem šlo malički cikáňátko Lípa nad Orlicí RK 2 expr. dem. k 2: cikáňátko Lípa nad Orlicí RK
→  cigáňacko n. (cigáňacko) augm. k 1: po ďeďiňe bjehá jakési cigáňacko Blatnička HO; cigáňacko Mistřice UH, Luhačovicko
PSJČ; SSJČ
Šm