břevno n. (břevno, břeno, břivno)
zejm. mor silný kus otesaného dřeva, trám, kláda: stodoły sa ďełały z břiven Pozlovice ZL; hen na břivňe sme na háku zvihali dobytek Luhačovicko; břena pro sekirňiki Lípa nad Orlicí RK; břevna Senetářov BK, Podomí VY
→  břivénko n. (břivénko) dem.: břivénko Luhačovice ZL
PSJČ; SSJČ
Ir