břídil m. (bříďil, břiďil, bříďi)
zejm. čes expr. nešikovný, neobratný člověk: no tis tomu dal! Takle zbříďit kolo, to si řikej, jakej sež bříďil, že ho aňi sprawit sám neumíš Radčice JN; takovího bříďila sem neviďel Žinkovy PM; Tonda je stejňe takovej bříďil Paseky PI; to je bříďil Jihlava JI; f kréčoviňe bl decki břiďil Lipová PV (Hrochov); je velikí bříďi Mistřice UH; břiďil Vysoké nad Jizerou SM; bříďil Říčany PY, Pacov PE; bříďi Vnorovy HO
PSJČ; SSJČ
Ir