cucek I m. (cucek, ccek)
1 (u samic některých savců) protáhlý orgán s vývodem mléčných žláz, struk: cucek Černíkov DO, Hromnice PM 2 mládě dosud sající mateřské mléko, neodstavené mládě: cucek Černíkovice PM, Mysletín PE 3 expr. nedospělý, nezkušený člověk: ďivé se, takové ccek a jag m to na kole de Cholina OL; takovej cucek, jak se umí złobiť Komárno KM; cucek Karlovice SM (Svatoňovice); ◘ te cocko cockovité! Prostějov PV 4 vm dětské šidítko; dudlík: ďecko má cucek Velká nad Veličkou HO; aňi cuceg nechťelo a furt si cpalo prsťíki do tej papule Čejkovice HO; cucek Hlohovec BV, Kostelany nad Moravou UH 5 gumový nástavec na dětskou sací láhev: flaška s cuckem Plzeň PM 6 sousto žvýkacího tabáku: cucek Blatnička HO 7 rampouch, střechýl: cucek Plzeňsko, Rohozná SY
PSJČ; ČJA 1, 26 (šidítko); ČJA 2, 166 (rampouch); ČJA 3, 177 (struk)
Ko