budižkničem m. (buďižgňičem), budižkničemu m., f., n. (buďiškňičemu, buďiškňičemo, buďiškňičem, buďíškňičemu, buďižgňičemu, buďižgňičem, buďičkňičemu)
cúz expr. neschopný člověk, nemotora; lenoch: bude s tebe jen takovej buďičkňičemu Benecko SM (Mrklov); je to buďiškňičemu a dejpozornaňic Záhoří SM (Dlouhý); vzal si takovou buďiškňičemu Nečín PB (Žebrák); je to takovej línej buďiškňičemu Volyně ST; ďefče, ti sež hotovi buďiškňičemu Mrákotín JI; jen si nefšimé ňičeho a bude s tebe takové buďiškňičemo Nové Syrovice TR; bl ze začátk takové mňa, takové buďižgňičem Litovelsko; buďižgňičem sa dohná do izbi Mistřice UH; ta roba je takove buďižgňičemu, hde mje postaviš, tam mje maš Černotín PR; vzała si takové buďižgňičemu a fčyl s ňim oře aj vłáčý Kelečsko; ďifče buďíškňičemu Chodsko
PSJČ; SSJČ
Km