baculatý adj. (baculatí, baculatej, baculaté, baclaté, baculatý, baclatej, bacatí)
čes, část. mor buclatý: hrňíčeg baculatej, a v ňem mňela drobní peňíze Držkov JN; ta je pjekňe baculatá Dobrovice MB; ten je baculatej Kolešovice RA; kluku heská, baculatá Havlíčkův Brod HB; je jag z másla, hebounká a baculatá, enu kref a mlíko Volduchy RO; je už vod mláďí baculatej Stachy PT; Tonďíkovi to sluší, von je takovej baculatej Paseky PI; ten náš Franťik je takovi pjekni, baclati ďecko Vanovice BK; maji t ďecka baclati Konice PV; ti naše hruški sú pjekné, bacaté Jalubí UH; baculatí ďíťe Lípa nad Orlicí RK; baclatej Česká Třebová UO; baclaté Náklo OL; baculaté ďecko Blatnice pod Svatým Antonínkem HO; baculatý Vsetínsko
● baculatej jako mňesíc Jičín JC, baculatej jako mňesíček f ouplňku Valdice JC – velmi baculatý
PSJČ; SSJČ
Kl