SNČJ
casný adj. (casnej, cacnej)
1 svč všetečný, nedočkavý, příliš horlivý: hleť si svího a nebuť tak casnej Světlá pod Ještědem LB; je do šeho moc casnej a tolle sou ti konce Pěnčín JN (Bratříkov); dibis nebil tak casnej a chvilánku počkal! Loužnice JN; neskákej do řeči, nebuť cacnej Paseky nad Jizerou SM; hosťinckej bil cacnej a hnet s ťim bježel Jilemnice SM 2 zejm. svč zvědavý: a že sem tak cacná, vozvala se Vaňíčková Držkov JN; abis, ti casná, nemusila fšechno jeďiť Bozkov SM; bila sem tak cacná a voptala sem se Benecko SM (Horní Štěpanice); cacní hoši se stərkali ve přeďe Podkrkonoší; casní řeči Světlá pod Ještědem LB; casnej Vysoké nad Jizerou SM; cacnej Rožďalovice NB 3 chtivý: je celej cacnej po tom Dobrovice MB (Úherce); je moc cacnej Jičín JC 4 vychloubačný: voňi sou celá roďina takovi cacní, šecko museji miť nej nej Držkov JN 5 svč upovídaný, neschopný udržet tajemství: já žeňe nemúžu ňic pojeďeť, vona je moc casná Vysoké nad Jizerou SM; cacnej Svojek SM, Jilemnice SM
● nebuť cacná, budež bǝrzo stará Podkrkonoší – zvědavá, nebuť cacnej, bǝrzo umřeš Mříčná SM – zvědavý
PSJČ; SSJČ
Go