angryf m. (angrif, angryf, angríf, ángrif, ángrýf)
1 zejm. mor voj. přímá bojová akce, útok: při ángrifje sme aňi jednoho oficira neviďeli Nové Syrovice TR; naš se zdoviďel, že Talijáňi chcó ďelad angríf Protivanov PV; był sem raňenej přy angryfu u Kvasňika Kelečsko; angrif Karlovice SM (Svatoňovice), Boskovicko; ángrýf Valašsko 2 expr. namáhavá, těžká práce: to bíł angríf, ten nám dáł do hábú Blatnička HO
Kn