budník m. (budňík, budňik)
1 zhotovený úkryt pro zvíře a zč špaččí budka: letos je tu špačkú, míli bi se jim dát ešťe ňákí budňíki Chodsko; budňík Klatovsko, Strakonicko b holubník: pot střechou uďelal pro holubi budňiki Lípa nad Orlicí RK; tak sem uďelal nahóře na to budňík Kladno KL; f tom budňíku se holubi držed nebudou Hlohovice RO c králíkárna: poť, rozbijem ten starej budňík Kladno KL; budňík Prachatice PT 2 expr. malá místnost: a to mi se máme krčit f takovímdle budňíku? Kladno KL 3 expr. nepořádek: budňík Benešov nad Černou CK (Děkanské Skaliny)
PSJČ; SSJČ; ČJA 2, 38 (špaččí budka)
Km