brňavý I adj. (brňavej, brňavé, brňavy)
1 postižený podrážděním nervů doprovázeným tupostí končetiny, brněním: brňaví nohi Hořovice BE 2 okolkující v řeči: brňavy Slezsko 3 ◘ místo na lokti, jímž probíhá loketní nerv, brňavka: uhoďil se do brňavej kosťi Výprachtice UO; brňavá kosť Brníčko SU (Strupšín), Kelečsko; brňavá kuska Žďár BK
Či

barnavý adj. (barnaví, barňaví, brňaví, brňavý, brňavy)
1 vm, slez (o zvířeti) červenohnědý, rezavý: barnavá kráva Blatnice pod Svatým Antonínkem HO, Mistřice UH; barnaví vúł Strání UH; ▲ naša kočička brňava chyťiła ptačka strnadla a naš kocurek brňejši chyťił kočičku za uši Frenštát pod Radhoštěm NJ – popěvek 2 tmavošedý: barnavé mračno Břeclavsko; barňaví Nivnice UH 3 (o kočce) mourovatý: máme brňavé koťa Velká nad Veličkou HO
PSJČ; SSJČ
Či