SNČJ
bakula m. (bakula), bakule I f. (bakule, bakle, bakola)
expr. tlustý, popř. hloupý, nešikovný člověk: s takowim bakulem se neba! Pěnčín JN (Bratříkov); von je taková bakule Klášterec nad Ohří CV; s té Franck je teťká jakás bakle Vanovice BK; bakula Budeč JH, Blatnice pod Svatým Antonínkem HO; bakola Třesov TR; ti bakulo bakulatej Rovensko pod Troskami SM
PSJČ; SSJČ
Kl