SNČJ
cáp II interj. (cáp, cap)
1 označuje pleskavý zvuk při šlápnutí, zprav. do mokra nebo do bláta: šli sme s Jindrem a von cáb do kalužine hu bráne Nové Syrovice TR; cáp, cáp a už bil ve voďe po kolena Kobeřice u Brna VY; uďełáł krog a cáb do kaluže Pozlovice ZL; rozehnáł sa a cáb na strašidło Neubuz ZL 2 označuje zvuk bouchnutí, plesknutí: sklénka cáb na zem Blatnice pod Svatým Antonínkem HO; cáb ňa po ruce Luhačovice ZL; cáb ňa po řyťi Vsetínsko; ▲ dva cepy, cap cap Václavovice FM – říkadlo při mlácení dvěma cepy
PSJČ; SSJČ
Go