bečavý adj. (bečavej, bečavij)
čes náchylný k pláči, plačtivý: nebuť takovej bečavej! Nové Město nad Metují NA; bečavej Roudnice nad Labem LT, Staňkov DO; ◘ jen si zašťinkij, ti bečáne bečavij Chodsko – o plačtivém dítěti; ▲ bečáku bečavý, f prachu, błaťe valaný, zabedž ešče ráz a dostaneš klas Vsetín VS – dětský posměšek
Km