brnění II n. (brňeňí, brňéňí)
čes, část. mor podráždění nervů doprovázené tupostí končetiny: mám brňeňi v nohách Kněžmost MB; to je takoví brňeňí nervoví Kladno KL; má v nohou brňeňí Plzeň PM; uderí sa do brňafki a tag dosta brňéňí do ceej ruki Mistřice UH; ◘ brňeňí svatího Václava Brandýs nad Labem-Stará Boleslav PY
PSJČ; SSJČ
Či