SNČJ
cuchan m. (cchan)
1 část. střm zbytek jídla: nechávaš po sobje cchan, gdopak to bde jest Litovel OL; na, sňes ten cchan Senice na Hané OL 2 expr. člověk vybíravý v jídle: cchan Lipová PV (Hrochov) 3 expr. mazel: ďi, t cchan jeden! Protivanov PV
→  cuchánek m. (cuchánek, cchánek) 1 dem. k 1: nescuchej to na talíři, ať nemáš pod lajcí podestláno drobečkama a po talíři žádní cuchánki Volduchy RO; já po tobje nebd dojidat cchánk Přemyslovice PV; neďelé cchánk Určice PV 2 expr. dem. k 3: hlejte, cchánek, jak se chce cchat Protivanov PV
Ko