SNČJ
cápek m. (cápek, capek, cábek)
1 dem. k cap I 1; mládě kozy domácí, kůzle samčího pohlaví: koza má cápka a dvje kozenky Pozlovice ZL; capek Jankovice KM, Studénka NJ 2 zejm. čes expr. nedospělý, nezkušený člověk; dítě: takovej cápek, a jak vono si to troufá Příbram PB; takovej cápek, a chce ňeco znamenat! Zvíkovec RO; takoví cápek, a bude mňe poučovat Husinec PT; cápek Vysoké nad Jizerou SM, Mysletín PE, Mohelno TR 3 expr. malý, slabý, popř. zbabělý člověk: diš von je takovej cápek, že ho na tom lešeňi nejňi aňi viďet Kladno KL; ti cápku, kampak se hrabeš? Roudnice nad Labem LT; capek Litomyšl SY 4 expr. člověk vyvolávající spory, rváč: cábek Karlovice SM (Svatoňovice)
PSJČ; SSJČ
Go