SNČJ
cáp I m. (cáp, cap)
1 končetina, noha: ten má cápi! Dobrovice MB; sotvá cápy tahła za sebú Ludkovice ZL; cápi Náchodsko, Mrákov DO; capi Uherskobrodsko 2 stopa způsobená šlápnutím, šlápota: síň była plná cápú od błata Pozlovice ZL; cáp Smrk TR 3 dlouhý krok: ten ďelá velki cápi, žádnej mu nestači Bohdašín RK 4 expr. člověk dělající při chůzi dlouhé, popř. klátivé kroky: cáp Zábřeh SU (Rájec) 5 bramborák pečený na pekáči v troubě: dáváme do cápu ňedi i švestki nebo japka Loužnice JN; cáp Vysoké nad Jizerou SM (Stará Ves) 6 expr. pomluva: cap Vanovice BK
PSJČ
Go