SNČJ
cápa f. (cápa, capa)
1 zvířecí tlapa: capa Smrk TR; cápa Valašsko 2 expr. čes, mor část nohy, na kterou se našlapuje, chodidlo, zprav. velké: kam zas strkáš ti cápi Jičín JC; ten má cápi! Bohdašín RK; nechoť s ťema špinavejma cápama na podlahu! Nová Ves u Chotěboře HB; mé si t cap! Seloutky PV; máž velikú capu Lhota u Vsetína VS; cápi Višňová PB, Volduchy RO; capa Drysice VY 3 část. čes, část. mor stopa způsobená šlápnutím, šlápota: tadi sou ešťe cápi ve sňehu, to tadi na dvoře ňegdo v noci musel bejt! Kladno KL; ďívej, jakí tadi ďeláš cápi Telč JI; tes mi tade tema pazórama špinavéma huďelal cápu Nové Syrovice TR; capa Smrk TR; cápa Ledeč nad Sázavou HB, Velký Bor KT, Valašsko 4 prodloužené peří na nohou kohouta, rous: cápa Zlosyň ME 5 bot. šípatka (Sagittaria): čapí capa stř. Morava
→ dem. capka I v. t.
→  cápisko n. (cáp’isko, cap’isko) 1 augm. k 1: cáp’isko Valašsko 2 augm. k 2: cap’isko Lhota u Vsetína VS 3 augm. k 3: cap’isko Vsetínsko; cáp’isko Valašsko
PSJČ; SSJČ
Go