SNČJ
brunč m. (brunč, brunc, bronč, bronc, pranc)
1 první mléko vydojené hned po otelení, mlezivo: vodojková bába, ta bila z brunče Vysoké nad Jizerou SM; brunč Jilemnice SM 2 část. svč svítek z prvního mléka po otelení: k vobjedu bude dobrej vrzavej bronc Benecko SM; bronc Bozkov SM; brunč Martinice v Krkonoších SM, Horní Branná SM; pranc Horní Branná SM; brunc Podkrkonoší 3 expr. nekvalitní, nechutný nápoj, brynda: bronč Cetechovice KM
PSJČ
Ir