SNČJ
capák m. (capák)
1 končetina, noha: capák Zlosyň ME 2 bota bez podpatku pro batole: capák Velký Bor KT 3 dítě, které začíná mluvit a chodit, batole: capák záp. Morava 4expr. mluvka, žvanil: t seš capág hcapané, dť ňic s toho, co povidáš, néňi pravda Vanovice BK; capág hcapané Knínice u Boskovic BK
→ dem. capáček v. t.
Go