SNČJ
bátoš m. (bátoš)
1 střm schránka na nošení předmětů, např. ranec, myslivecká brašna, nůše: vtahoval z bátoša véslšk Olomoucko; bátoš Boskovicko, Prostějovsko 2 expr. chamtivý člověk: bátoš Zlín ZL (Příluky)
Ir