SNČJ
baňkař m. (baňkař, baňkář)
1 sklář. dělník vyfukující baňky: a ten jeden baňkař im ďełał małé baňky Vsetín VS; baňkař Valašsko 2 zejm. čes lidový léčitel léčící zprav. přikládáním baněk: dři se na tíle baňkaře a zařikávače tuze vjeřilo Držkov JN; baňkař sázel pijavice Jasenná NA; baňkář m sázel baňk a póščel krif Náklo OL; baňkář Jičínsko; baňkař Mělník ME, Mrákov DO, Mistřice UH
→  baňkařka f. (baňkářka) přechýl. k 2: baňkářka bila jako doktorka Vysoké nad Jizerou SM; baňkářka Rožďalovice NB
SSJČ
Hb