budunek m. (budunek, buduňek, budynek, budunk, buduňk)
1 zejm. slez rozlehlejší stavení, stavba, dům a dům vůbec: budunek Valašsko, Řeka FM; stary buduňek Kyjovice OP; budynek Ostrava OV; ▲ ten majiček smy vam postavili, abyšče f tym buduňku dycky veseli byli Kravaře OP – přání pronášené při dovedení stavby hlavních zdí až pod střechu b rozestavěný dům: je na buduňku Opava OP (Kateřinky); na podz’im mus’a bydz’ z budunkem hotovi Ostrava OV (Hrabová); pšy budunku je modz roboty Baborów POLSKO 2 úkryt a provizorní (zprav. na pastvě, na čekané): budunk Blatnička HO b vojenský: budunk Blatnička HO 3 horn. výdřeva: budunk Ostrava OV (Moravská Ostrava); ◘ švecky budunk Ostrava OV (Moravská Ostrava) – výdřeva pomocnými stojkami
Km