brnkat nedok. (brnkat, brnkať, brňkat, bərnkať, benkať, prnkat)
1 trhnutím strunou způsobovat krátké zvuky; hrát na strunový nástroj: na kitári tam bərnkaj Loužnice JN; brnká na brumle Blatnice pod Svatým Antonínkem HO; Fana bi enom brnkała na klavír Blatnička HO; brnkat Brno BM 2 vyluzovat brnkavý zvuk: baňka potažená mňechuřinou, uprostřet našití žíňe, gdiš se brňkalo, tak to drnčelo Lípa nad Orlicí RK; ti tam budeš prnkat na špagát Luže CR (Srbce); brnká na jehlc Prostějovsko; brnkat Kostelany nad Moravou UH 3 truhl. vyznačovat linku pomocí provázku namočeného v barvě: brnkat Mohelno TR 4 třást se, drnčet: okna a dveře brnkajó od hloko Lobodice PR; ▲ dokaď jedna trnka, řitka pořád brnká Mistřice UH – pořekadlo 5 (o koni) cvakat podkovami: brnkat Boskovice BK; brinkat Velká nad Veličkou HO; ▲ přet tímto domem múj koňíčeg noškú brnká, že moja milá má oči jak srnka Uherskohradišťsko – popěvek 6 (o hmyzu) bzučet: muchi brnkajú kolem uší Blatnice pod Svatým Antonínkem HO; čmrláci brnkajú z hňízda Blatnička HO 7 čile se pohybovat; pilně pracovat: a že je doma, fšechno zastane, čelátka jen brnká Podkrkonoší; jak muzikanťi spusťili, nohi ňim hned začli benkať Paseky nad Jizerou SM 8 (o práci) jít dobře od ruky: ňegdi bi se moch človjek u toho ukousat, a jindi to jen brnká Podkrkonoší 9 házet kamením: zas uš ti kluci tadi brňkaj Vyskeř SM 10 (o koze) projevovat pud k páření: koza už brnká, ďi s ňou k capovi Kelečsko 11 expr. mít pohlavní styk: brnkať Karlovice SM (Svatoňovice)
● tak si stařečeg mslijó, že strun na celim svjeťe vo ňih brnkajó Cholina OL – že ho každý zná a všichni o něm mluví; píská na křivák a brnká na žebra Mistřice UH – je chudý
PSJČ; SSJČ
Či