capar m. (capar)
1 hut. zbytky materiálu při výrobě něčeho, pro tuto výrobu již nepoužitelné, odpad: botychy muśauy bydž naf’ilovane caparam’i Bohumínsko; capar Karvinsko 2 oddělitelná část celku, kus: rozbjuł mu vuz na capar Palkovice FM 3 slez stará nepotřebná věc, harampádí: f te komoře su same capary enem Ostrava OV (Hošťálkovice); taky stary capar ukazuje złe Ostrava OV; ty capary z hury buďe třeba popaliť Frýdlant nad Ostravicí FM; fšecky stare capary třeja pozbiradz’ a sakumpikum vyvalic’ s chałupy pryč Raškovice FM; capar Ostrava OV (Hrabová) 4 plt. soubor nádob, zejm. kuchyňských, nádobí: capary Petřvald NJ
→  caparek m. (caparek) dem. k 2: rostrhał miłu lišyčku na same caparky Slezsko
ČJA 1, 143 (nádobí)
Go