brnožit nedok. (brnožit, brnožiť, bərnožiť, bennožiť, brdnožit, bednožit)
1 zejm. svč kutit; konat drobnou, lehkou práci: jen tak po domňe brnožím Železný Brod JN (Jirkov); von uš sotva brnoží Bozkov SM; bərnoží se ňegde pod domem, hukňi na ňej Poniklá SM; i jen tak ňeco brnožím, na pole uš nechoďím Nová Paka JC; na chalupje nebilo bídi, bilo dozd živobiťí, ale muselo se vo to brnožiť Vrchlabí TU (Herlíkovice); já pořát jen brdnožim Nový Bydžov HK; brnožit Sedlčansko 2 horlivě se pohybovat: bednožit Stará Paka JC (Svojek) 3 svč lopotit se: viďálo se dost, ale musil bərnožiť vot pjeťi do desíťi večír Jilemnice SM; ti brnožíš, aňi neíš! Jablonec nad Jizerou SM (Horní Dušnice); bennožiť Podkrkonoší 4 živořit: babička celej život jen bərnožila Vysoké nad Jizerou SM
PSJČ; SSJČ
Či