cruk m. (cruk)
(u samic některých savců) protáhlý orgán s vývodem mléčných žláz, struk: cruk Sulislav TC
ČJA 3, 177 (struk)
Ko

curyk interj. (curik, curík, curyk, curýk, zurik, zuryk, zurýk, curu, curuk, curúk, cruk, crúk, ciruk, cirúk)
1 zejm. jzč, mor vyjadřuje pobídku tažnému zvířeti, zprav. koni, aby couvl: mušeli sme furt curíkat, furt křičet curík! Hosín CB (Dobřejovice); volá na koňa curik, tag on cófne a vozék skonči f přikopje Malé Hradisko PV; na koňe se volalo curik, spátki Čejkovice HO; jeť trochu curik Vlkoš HO; curik, cúfňi Hluk UH; curik Vysoká nad Labem HK, Slavkovsko-Bučovicko; zurik Nezamyslice KT; curuk Chodsko, Uherskohradišťsko; curúk Chodská Lhota DO, Olešnice CB (Buková); cruk Prachaticko; crúk Lažiště PT, Slavče CB; cirúk Slavče CB; ciruk Doudlebsko; curík Doudlebsko, Malé Hradisko PV; curu Kámen PE; curík Hodějice VY; zurýk Lužná VS; zuryk Študlov VS; curyk Valašsko, Štítina OP; ◘ curug hój Paseky PI, Jemnice TR; crúk éj Dolní Třebonín CK; curug ohá Zástřizly KM; curug alék Roštín KM 2 cúz vyjadřuje výzvu člověku k návratu, k ústupu: dojďi taťinkoj s vobjedem a zaz honem curig domu Radčice JN; na fronťe najednó gdosi zakřičél cruk a uš sme začali uťekat s příkopú naspátek Slavkovsko-Bučovicko; esli chcež’ iz’dz’ na mje s takovu, tuš to curyk Raškovice FM
ČJA 3, 204 (couvni!)
Ba