ctnostný adj. (cnostní, cnostnej, cnostnij)
1 (o člověku) mající kladné mravní vlastnosti společensky oceňované: Faninka je cnostná paňinka Chodsko; cnostní Blatnička HO 2 mající dobré vlastnosti, dobrý: to je takovej cnostnej len záp. Morava; ten kúň je cnostní Vlkoš HO 3 ◘ panenská počestnost, poctivost: ▲ fšak jest niňí fšemu konec, protože pozbila cnostní vjenec Morava – část písně
→  ctnostně adv. (cnostňe) k 2: já som tam prišeł cnostňe oblečení Starý Hrozenkov UH
PSJČ; SSJČ
Ko