bičisko n. (bičisko, b’ičisko, bičsko, bičysko, b’ičysko, bičisku)
1 zejm. mor augm. k bič 1: ďivejte se na špunta, jag umí rochať tag velikim bičiskem Horní Těšice PR; bičsko Vanovice BK; bičisko Velká nad Veličkou HO; b’ičisko Jablunkov FM 2 zejm. mor držadlo, násadka biče: otočíl bič a klókl ho bičiskem Slavkovsko-Bučovicko; zomio se mu bičisko Velká nad Veličkou HO; złomíł bičisko a švih gdesi straťíł Luhačovicko; necháł sem ve stodole sfoje staré b’ičysko Lhota u Vsetína VS; na bičysko si uvázał švihel ze střapkou Kelč VS (Komárovice); bičisko Česká Třebová UO, Mníšek pod Brdy PZ; bičisku Tišnovsko
● je chudá jag bičisko Blatnice pod Svatým Antonínkem HO – je hubená, útlá
PSJČ; SSJČ
Ko