bufík I m. (bufík, bufik, pufik)
1 expr. pes: huvašte, tetka, toho bufika, je vežrané, ešče vám ho negdo zabije na sádlo Nové Syrovice TR; bufík Novopacko, Vsetínsko; bufik Zádveřice-Raková ZL (Zádveřice); pufik Štítina OP 2 naftová kamínka: bufik Zádveřice-Raková ZL (Zádveřice)
● ščeka jak pufik Štítina OP – ostře, pronikavě mluví, křičí; ma ty vłašyska jak pufik Štítina OP – neupravené, rozcuchané
→  bufíček m. (bufíček, bufiček) expr. dem. k 1a: no, pohlaď bufička! Nové Syrovice TR; bufíček Vsetínsko
Km