brojit nedok. (brojit, brojiť, brojic’, brójit)
1 vzpírati se, nevražiti, činiti námitky: brojil proťi fšem novotám Vysoké nad Jizerou SM; a Skulil to otpřsáhl, že to slšel, a fčl broji proťi ňim Cholina OL (Loučka); pámbu nám dal vrchnosť, abesme ju cťile a poslóchale, né proťi ňí brojiť, nadávať, brblať! Věrovany OL; ten starí furt proťi téj nevjesťe brójí Blatnička HO; oňi pořať proťi sobje broja Frenštátsko; brojit Křivoklát RA, Vanovice BK; brójit Ostrožská Nová Ves UH, Blatnička HO; brojic’ Ostrava OV 2 slez dovádět, být rozpustilý: synci brojili Větřkovice OP; ďecka broja ceły ďeň Rybí NJ
PSJČ; SSJČ
Či