mřínek m. (mřínek, mřinek, mřýnek, břinek, břenek), mřenka f. (mřenka, břenka, břeňka, mřínka, břínka, břnka)
část. čes, střm zool. mřenka mramorovaná (Barbatula barbatula): k velikej radosťi klukú, keří píďeji po bjeličkách a mřínkách, chitaji na vidle ouhoře a viváďeji ešťe fšelijakí jiní kusi Třeboň JH; karasi s pískoři, ba i mřínci se báli, abi se tu najednou neukázala ta zubatá šťika již. Čechy; no, břeňice, břenki přece, takoví ribi Úlibice JC; břnk čsťijó vod Lipová PV (Hrochov); břeňka Lázně Bělohrad JC, Koldín UO; mřínki Velký Bor KT; mřenki Velký Bor KT; břínki Staňkov JH; břinek Telečsko, Nové Syrovice TR (Krnčice); mřinek Nové Syrovice TR; břenek Loučany OL
● zdravé jako břinek Nové Syrovice TR, zdravej jag mřýnek Kelečsko – velmi zdravý; čerstvé jako břinek Nové Syrovice TR – čilý; te sež jag břenek Dolní Studénky SU, deš sem jel na vujno, bel sem jag břenek Bořitov BK – čilý, zdravý
PSJČ; SSJČ
Ir