broukat nedok. (broukat, brókat, broukať)
1 zejm. čes (o dítěti) vrnět: holčinka si brouká Lípa nad Orlicí RK; to von jak je ťichej a jak si takle brouká, tak co neviďed bude spiňkat jako dudek Kladno KL; nasicení ďecko si spokojeňe brouká Nemyslovice MB; ďíťe brouká Plzeň PM; Faninka pjekňe spí a bróká si Slavkovsko-Bučovicko; ďecko sy brouká Kelečsko; broukat Kolešovice RA, Svojanov SY (Starý Svojanov) 2 nesrozumitelně mluvit: brúkat Vnorovy HO 3 hubovat; reptat: i diš přišel pozďe, selka šla Maťejoj voteřit, abi starej Vlčina ho ráno nebroukal Benecko SM; musíte přijít fčas, abi táta pak nebroukal, že po nocích lundáte Nová Ves u Chotěboře HB
● brúká si cosi pot fúsama, čerd abi mu rozumňe Vnorovy HO – tiše, nesrozumitelně mluví
PSJČ; SSJČ
Či