břídět se nedok. (břiďet se), břídit se nedok. (bříďit se, břiďit se, břidz’ic’ se, břydžyč se, břidžič še, bžydz’ic’ se)
1 expr. prožívat hluboké vzrušení: jak ščekne pes, ten náš kluk se začne břiďet a néňi g huťišeňi Nové Syrovice TR; jag husliši zahóknót sovo, huš se břiďi Láz TR; bříďit se Kobylí BV 2 též neos. zejm. slez expr. mít odpor k někomu, něčemu, ošklivit si, štítit se: to se mňe břiďi Lipová PV (Hrochov); ňebřydžył se, začnuł ješč, štyry pjed razy dał do huby Štěpánkovice OP; že se sam sobje břydžył a druhym było ošklivo se na ňeho podžyvač Kyjovice OP; ja vim, un ňechčeł se vzač, bo se po stare babje břydžył Dolní Benešov OP (Zábřeh); břydžyli se ludžy, pohrdali s ňima Opavsko; mi se ež břydžy ješč furt tu samu polifku Ostrava OV (Hošťálkovice); břidz’i se mi na ňho hledz’ec’ Palkovice FM; břidz’il se to jes’c’ po mje Frýdek-Místek FM; břidži še mi Jablunkov FM; tela marasu tšeba vysnyžovac’, aš se čłov’ekov’i bžydz’i Baborów POLSKO; břidz’ic’ se Ostrava OV (Hrabová)
● to se i sviňi břydžy Stěbořice OP – to je velmi odporné
Ir