SNČJ
brousek m. (brousek, brósek, brsek, brúsek, brusek)
1 cúz příruční, pův. kamenný nástroj k broušení, zprav. kosy, nožů: toul z brouskem tam nechali Úlibice JC; kosa se brousí na brousku Litomyšl SY; co si počnu bez bróska? Slavkovsko-Bučovicko; brouseg je kámen na broušeňí Kostelany nad Moravou UH; idz’ a nabruis’ nože na brusku Baborów POLSKO; brúsek Chodsko, Blatnička HO; brósek Brníčko SU (Strupšín); brusek Palkovice FM, Frýdlant nad Ostravicí FM (Lubno) 2 zejm. čes sražená část při kůrce kynutého pečiva; sražené pečivo z nevykynutých kvasnic: s porostlího žita se špatňe peklo, ťesto špatňe kisalo i kinulo a u doleňi kurki to bilo jako nedopečení a řikalo se tomu brousek Vysoké nad Jizerou SM; chleba je zrona kiselej a má brousek Dobruška RK; gdiž bila špatná mouka, uďelal se brousek Kolín KO; ťesto je nedokinutí, pečivo má na spodňí straňe brousek Čáslav KH; ten brouseg nejes, dáme ho slepicím Chýnov TA; koláč má brousek Jihlava JI (Henčov); chleba je na brousek pečenej Jemnice TR; spařil kvasňice, tak s toho bele brske Nosislav BO; napékla sem takovíh brúskú, ale to je tá múka vina Vlkoš HO; brousek Lázně Bělohrad JC, Rožďalovice NB; brósek Nové Syrovice TR, Dlouhomilov SU; brósek f chlebje Boskovice BK 3 kulatý klobouk s malou stříškou: prvéj nosívali kapiska brúski s fasádama Uherskohradišťsko; podle toho kulatého kameňa sa aj kłobúg menováł brúsek Pozlovice ZL
● ta buchta je jako brousek Chorušice ME – tvrdá; mňeli zme chléb jag brúsek Mistřice UH – tvrdý, sražený; klug jako brousek Chýnov TA – krásný, zdravý; Anéša napučyła hubu, jag dyby chťeła napluď na brúsek Vsetínsko – udělala pyšnou grimasu
PSJČ; SSJČ; ČJA 1, 134 (brousek (u chleba)); ČJA 3, 58 (brousek na kosu)
Či