brousit nedok. (brousit, brousyť, brósit, bróset, bróst, brúsit, brus’ic’, brušyč)
1 cúz ostřit (nástroj) k řezání, sekání nebo bodání: Jára ti kosi málo brousí Úlibice JC; brousil šavli Litomyšl SY; já musím brousit kosu Hrachoviště JH; brósíl srp, abi mohl síct trávu Slavkovsko-Bučovicko; a toz jenom mdll, břtvz nebrósl Cholina OL; kosa se nejprv naklepe a potem se brousý Kelečsko; náš tata brúsý kosu oséłkú Vsetín VS (Rokytnice); bróset Blanensko; brušyč Opavsko; brus’ic’ Ostrava OV (Hrabová) 2 mechanicky opracovávat drsný povrch do lesku: kroužek se brousil, aby se nechal voleštiť Železnobrodsko; f Kijovje vám umijó pjekňe brósit sklo Slavkovsko-Bučovicko; brousid dřevo Žďár PI (Žďárské Chalupy); brósit Slavkovsko-Bučovicko 3 expr. hnát se někam, pospíchat: ten brúsí g Hračovicom Mistřice UH; kaj zaz brus’iš? Ostrava OV (Hrabová) 4 chodit za děvčaty, namlouvat si je: ti kluci každou neďeli ňegde brousej za holkama Náchodsko; každej den brousí za jinou Žárovná PT; brúsí za ďefčicú Blatnice pod Svatým Antonínkem HO; brúsí za súsetkú Blatnička HO; brousý za ďefčatama už rok Kelečsko
● brousí zadňicí po zemi Břehy PA – je malý
PSJČ; SSJČ
Či