bác II interj. (bác, bauc, bac)
1 cúz vyjadřuje zvuk při úderu, pádu: ftom pitel bác, s trakaře dólu a ronou pot cestu Vysoké nad Jizerou SM (Sklenařice); já uďál pár skokú a bádz do zat rána Paseky nad Jizerou SM; bádz ho, a uj se váleli po zemi Nečín PB (Žebrák); popad židličku a bádz ho Dvory PT; najednó bác, a sita spadli Nové Syrovice TR; puzur, hoďeláž bác Blanensko; bác, a blo po ňem Vanovice BK; milé Tonda vobráťíl bič a bádz ho po zádech Slavkovsko-Bučovicko; šóstn sebó do jizbečk, zamč za sebó a bádz do luška Hluchov PV; bádz ňó, flintó Olomoucko; bum bác, hrnec spadł z ohňíšča Blatnička HO; jak tag idu, bádz ňe cosi po zádech Kostelany nad Moravou UH; bádz, a máj ležáł na zemi Luhačovicko; bježeł a ftem bádz na zem Kelečsko; bauc, dz’iš, ležy jak cali Baborów POLSKO; ▲ budz bac Náchodsko, bum bác Lípa nad Orlicí RK – říkadlo při mlácení dvěma cepy; do mandele bác! Chodsko – zakončení rozpočítadla 2 vyjadřuje zvuk výstřelu: bádz do jeřábu a pitel kvíčal dóle Paseky nad Jizerou SM; já bác, Kuba bác, a zajecí bjehali pořát Skašov PM; najednou bádz bác! A dvje kurotvje spadli do grumbíru Kostelany nad Moravou UH 3 ◘ vyjadřuje náhlé překvapení, údiv: kluk křičel a popat stekem panenku a bádz ho! Hlava bila prič Náchodsko; ňák sem vo ňen zavaďil a bádz ho, žbán bil na krupici Chodsko; tu to máme, bádz ho! Proj ci nedal pozor, furt ťi to tebje říkám, pořezal si se pořádňe! Dolní Třebonín CK; idu že na úlehle obírať płanuše a bádz ho, hruški f čertoch Blatnička HO; chcu sa napid a bádz ho, flaša prázná Blatnice pod Svatým Antonínkem HO
● aňi welkej, aňi malej, aňi tlustej, takowej bádz bác, ten bi se prácej nepřetrch! Radčice JN, už wod mala bil takowej k ňičemu, bác pác, mouchi, wemte si mňe Jílové u Držkova JN, bouch sem, bác tam Bolehošť RK – o hloupém, popř. apatickém člověku; uďál plot, takovej hádz bác Karlovice SM (Svatoňovice) – o nedbalé práci; furije bum bác Nymburk NB – velmi vzteklá a hádavá
PSJČ; SSJČ
Kl