SNČJ
caplík m. (caplík, caplik)
1 něco vyčnívajícího, zprav. pohyblivého: já ťe k té kapce hšj caplig a bdeš ten knoflig zapinat přez ňé Lipová PV (Hrochov); caplik Broumov TC 2 střapec, přívěšek: caplik Rájec SU 3 ušní lalůček: mám tudle na capliko neštovičko Nové Syrovice TR 4 žlábek na okraji nádoby k snadnějšímu odlévání tekutiny, hubička: caplik Český Dub LB 5 svč zbytek, malé množství: gdo tu nechal ten caplik kafe? Loužnice JN; to ten caplik poliki uš nedojiš? Zásada JN; vostal caplik mlíka, uďelám ančku Vysoké nad Jizerou SM; já toho mám caplík Klášterec nad Orlicí UO
→  caplíček m. (capliček) dem. k 1: viďite, tudle to chitnete za ten capliček a huš to začne bit Nové Syrovice TR – o nástěnných hodinách
Go