SNČJ
arab m. (arab)
1 expr. dítě, zprav. rozpustilé: muším domu, abi ten muj arap tam ňic nevivet Kladno KL; já tadi nemužu dlouho stát a povídat, mam doma araba Kolešovice RA 2 expr. starý kůň: táhá strhaným arabem Luhačovicko 3 expr. staré jízdní kolo: nemá žádné pjekné bicigl, jenum takuvího araba, ale jede jak frčka Rájec-Jestřebí BK; jezďíł do práce na zerzavém arabovi Luhačovicko
→  arábek m. (arábek) dem. k 1: ten váš arábek je taki fšema mastma mazanej! Třebívlice LT (Staré)
Kn