bílek m. (bílek, bilek, bíłek, biek), bílko n. (bílko, bíłko, biłko, b’íłko, bíko)
1 čes, mor hustá tekutina, kterou je obklopen ve vejci žloutek: vona potom ti vánočki nakrájela, uďála polevu z bílku a cukru a vobalila to Radčice JN; místo bilku a žlótku bele véce plni černéch chlopu a koňskéh žiňé Rouchovany TR; podaj bíłko, natřu vdolečky, aby sa błyščały Pozlovice ZL; slep talíř bíłkem Kelečsko; bílek Jindřichohradecko, Blanensko; bilek Lipová PV (Hrochov); biek Vnorovy HO; biłko Blatnička HO, Drslavice UH; bíko Mistřice UH; bíłko, žłútko a škařúpka Luhačovicko; b’íłko Valašsko 2 druh byliny a bot. řeřišnice (Cardamine): bílek Chodsko b bot. sasanka (Anemone): bílek Hustopeče BV 3 odrůda jablek: bílek Morava 4 věznice: do bilka ňekoho zavřít Hluchov PV
PSJČ; SSJČ
Ko